Zlatý český dukát Sv. Václav 2024

ČNB představuje svou první obchodní minci - zlatý český dukát Sv. Václav 2024. Dukát má otevřenou emisi co znamená, že jeho emisní náklad je neomezený. 

Autorem první obchodní mince, zlatého českého dukátu Sv. Václava je akademický sochař Vladimír Oppl. Odborná komise vybrala jeho návrh z důvodu vynikajícího znázornění portrét u svatého Václava s přilbou na rubové straně a dokonalé ztvárnění českého lva na lícní straně, který je navíc doplněn vhodnou symbolikou lipových lístků, kterými je prokládán opis ČESKÁ REPUBLIKA. Rubová strana jednodukátu je navíc po obvodu mincovního pole opatřena nápisem "SVATÝ VÁCLAVE NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM" a rovněž nápisem "ČESKÝ DUKÁT" ve spodní části mince.

Historie obchodních mincí - zlatých dukátú sahá až do roku 1923. Původní Svatováclavsky dukát, který byl v Československu ražen od roku 1923, je označení pro specifické zlaté mince. Oficiální název této mince byl československý dukát. I když svatováclavský dukát nebyl zákonným platidlem, stal se významnou obchodní mincí, která neměla určenou nominální hodnotu. Dukát má hmotnost 3,49 gramů a ryzost 986/1000.

Na líci původního dukátu (obrázek je umístěn pod textem) z roku 1923 byl zobrazen vévoda Václav, v drátěné košili, s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí. V pravé ruce drží korouhev a v levé ruce štít s orlicí. Postava je nad koleny ukončena pěti obloučky, vedle nichž jsou značky autorů grafického návrhu. Na obvodu je nápis: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“, který končí ozdobným znaménkem. Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu, dokola s nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Mezi štítem a nápisem jsou obloučky. Okraj mince je vroubkovaný, na rubu i na líci s plochou obrubou a perlovcem, který k obrubě zevnitř přiléhá. Jubilejní dukát má kromě toho na rubu pod státním znakem vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé „1918 – 28. X. – 1923“.

Na výtvarný návrh československého dukátu byla vypsána veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československé republiky. Vítězem se stal návrh opatřený heslem „Cimbuří“, jehož autoři byli dva významní výtvarníci – malíř a grafik Jaroslav Benda a profesor Otakar Španiel. Jejich návrh byl po malých úpravách realizován. Podobu dukátu, před podlehnutím smrtelnému zranění z atentátu, schválil ministr financí Alois Rašín, který byl rovněž otcem myšlenky měny zlatého standardu, kterou se ale nikdy nepodařilo zavést.

Svatováclavské dukáty jsou fascinujícím historickým artefaktem, který nás přenáší do doby první republiky a mincovní tradice Československa

Zajímavosti:

• Ministr financí Alois Rašín pravděpodobně plánoval po obnovení zlatého standardu prohlásit dukát mincí československé měny, k tomu však nikdy nedošlo, neboť k přeměně československé měny v čistou formu standardu zlaté mince již nikdy nenastaly podmínky. Alois Rašín byl touto myšlenkou zaujat natolik, že si obrazy českých dukátů nechal předložit ještě na smrtelném loži po atentátu, který byl na něj spáchán 5. ledna 1923.
• Československé dukáty, zvané podle motivu vévody Václava svatováclavské, byly poprvé vydány v říjnu 1923 k 5. výročí vzniku Československa. Nejprve byly vydány tzv. jednodukáty jubilejní s datem vzniku republiky 28. října a číslem na lícní straně, poté tzv. dvojdukáty pamětní s letopočtem 1923 a nakonec i jednodukáty obyčejné. Realizace se ujala československá mincovna v Kremnici a její rytcovna pod vedením vrchního rytce Josefa Reisnera.
• Konkurenční návrh do veřejné soutěže původního československého dukátu z roku 1923, připravoval také Josef Šejnost. Přestože jeho návrh neuspěl, pokusil se o dílčí realizaci vlastními prostředky a v pařížské mincovně nechal vyrazit 20 kusů bronzových odražků a 3 zlaté odražky. Odražky jsou označeny zkratkou ESSAI (zkouška, vzor). V 70. letech byl návrh dukátu věnován pelhřimovskému muzeu.
• Svatováclavské dukáty byly raženy nejen na tzv. účet státní, tedy na objednávku státu, ale také na tzv. účet soukromý, tedy právnických a fyzických osob, které si do mincovny nebo puncovních úřadů dodaly vlastní zlato. Tím se československý dukát přiblížil mincím rakousko-uherské korunové měny z doby její největší stability. Největším zadavatelem výroby dukátů na soukromý účet byl zlatodůl Roudný na Vlašimsku, v té době největší funkční zlatý důl ve střední Evropě.

(zdroj: Wikipedie, materiály ČNB)

Mít vlaství minci je IN!

 

Československý dukát z roku 1923