Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Jindřichův Hradec 2026 proof

Druhá mince pokračujícího cyklu „Městské památkové rezervace II (2026–2030)“ představuje jedinečné historické jádro jihočeského města Jindřichův Hradec.

Městské památkové rezervace je zavedený a oblíbený cyklus pamětních zlatých mincí s nominální hodnotou 5000 Kč, vydávaných Českou národní bankou od roku 2021. Pamětní zlatá mince Jindřichův Hradec vydaná 6.10.2026 je již dvanáctou emisí tohoto cyklu v celkovém pořadí. Mince vyniká ražbou v kvalitě proof. 

Autorem uměleckého návrhu pamětní zlaté mince je MgA. Veronika Bělská Durová. Bankovní rada ČNB vybrala její návrh za "ztvárnění severozápadního pohledu na Státní hrad a zámek na lícní straně, na rubové straně je v horní části mince jihovýchodní pohled na Státní hrad a zámek; uprostřed je zleva znak města, Minoritský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, Stará radnice a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie, ve spodní části je uliční fronta domu na náměstí Míru".

Zlatá mince, věnovaná městské památkové rezervaci Jindřichův Hradec, vypráví příběh města. Objevte kouzlo, které dělá město Jindřichův Hradec jedinečným!

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce lze považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století okolní region získal do sféry vlivu mocný rod Vítkovců, z nějž se po smrti Vítka I. z Prčice oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči.

Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů.

Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavitelů a řemeslníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími.

18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant – sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo.

Historické jádro města s lichoběžníkovým náměstím Míru a ikonickou linií nad rybníkem Vajgarem bylo roku 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací s rchitektonickými skvosty jako státní hrad a zámek (po Pražském hradu a Českém Krumlově třetí největší zámecký komplex v ČR), renesanční Rondel s arkádami či proslulou Černou kuchyní.

Panoráma městské památkové rezervace dotváří kostel Nanebevzetí Panny Marie s vyhlídkovou věží a 15. poledníkem v dlažbě, minoritní klášter sv. Jana Křtitele, jezuitská kolej a Stará radnice.

V neposlední řadě se Jindřichův Hradec může pochlubit i světovým technickým unikátem, kterým jsou Krýzovy jesličky. Jedná se o největší lidový mechanický betlém na světě (Guinness 1998).

Zajímavosti:

• Do třetího kola soutěže o umělecký návrh zlaté mince postoupily čtyři návrhy, které komise označila za tematicky i výtvarně nejzdařilejší. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Josefa Oplištila propracovanou koláž nejvýznamnějších památek MPR Jindřichův Hradec. Druhou cenu komise udělila návrhu MgA. Veroniky Bělské Durové. Třetí cenu obdržel návrh Veroniky Prokopové, DiS., za ztvárnění pohledu na Jindřichův Hradec přes rybník Malý Vajgar. Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 15. ledna 2026 nepotvrdila rozhodnutí komise a rozhodla o realizaci mince podle návrhu MgA. Veroniky Bělské Durové. Návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů obdržel ve třetím kolem mimořádnou odměnu.
• Areál hradu a zámku je v rozsahu cca 3,5 ha a patří k největším v zemi; zapsán je jako národní kulturní památka.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie má 68,3 m vysokou věž a poledník 15° přetíná dlažbu u chrámu.
• Krýzovy jesličky obsahují 1398 figurek (133 pohyblivých) a jsou oficiálně největším lidovým mechanickým betlémem na světě.
• Vajgar (49 ha) – rybník nalepený na historické jádro, formuje ikonickou siluetu města.
• Jindřichohradecké úzkokolejky (rozchod 760 mm) jsou posledními úzkorozchodnými tratěmi v Čechách; po přerušení v roce 2022 se zážitkové jízdy v roce 2024 postupně obnovily (Nová Bystřice–Hůrky) a plánují další úseky.
• Jako město je Hradec doložen 1293 (latinsky civitas), první doklad „de Novo castro“ je 1220.
• Po požáru 1801 dostalo jádro jednotnější pozdně barokní/klasicistní vzhled (nové průčelí, štuky, úpravy náměstí).
• Jezuitská kolej (1595–1605) a seminář tvoří dodnes výraznou část památkové rezervace.

(zdroj: Wikipedie, materiály ČNB, AI)

Mít vlaství minci je IN!