Stříbrná mince 200 Kč Zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu 100. výročí 2023 proof

Pamětní stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč je ražena v kvalitě proof ke 100. výročí zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Autorem pamětní stříbrné mince je Mgr. Marie Šeborová.

Na lícní straně mince je motiv mikrofonu, historické budovy ve Kbelích a tří vysílacích stožárů. Nápis ČESKÁ REPUBLIKA je situován po obvodu mincového pole a nápis 200 Kč je umístěn uprostřed ve spodní části mincovního pole pod historickou budovou.

Na rubu mince je uprostřed mincovního pole zobrazen reliéf historického stanu, který je spjat s počátky rozhlasového vysílání, doplněn v levé části o logo Československého rozhlasu. Nápis ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS a letopočet 1923-2023 je umístěn po obvodu mincovního pole.

Pravidelné rozhlasové vysílání v Československu bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 hod. z provizorního studia v blízkosti letiště Kbely u Prahy, a to soukromou společností Radiojournal. Československo se stalo po Velké Británii (britská BBC zahájila provoz v roce 1922) druhou evropskou zemí, kde začal pravidelně vysílat rozhlas. Od konce roku 1933 sídlil Radiojournal v budově ve Vinohradské třídě v Praze. Na konci roku 1938 se z Radiojournalu stal Česko-slovenský rozhlas a po německé okupaci zbytku Československa se z něj stal Český rozhlas. V samostatném Slovensku vznikl Slovenský rozhlas.

Československý rozhlas (ČsRo) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1948 a 1992 rozhlasové vysílání v Československu. Již od roku 1945 působily dvě společnosti Český rozhlas (bývalý Radiojournal, fungující od roku 1923) a Slovenský rozhlas pod společnou hlavičkou Československého rozhlasu. Československý rozhlas ukončil své vysílání rozpadem Československa na konci roku 1992.

Mít vlastní minci je IN!

Zajímavosti:

• Od roku 1953 provozoval Československý rozhlas také televizní vysílání. Samostatná Československá televize vznikla v roce 1957 vyčleněním televizní sekce z rozhlasu.
• První den vysílání zajišťoval živý program orchestr pražského kina Sansoucci a operní pěvkyně Růžena Topinková. Kbelská stanice původně sloužila jako telegrafní vysílačka meteorologických zpráv pro leteckou službu a pro rozhlasový provoz musela být upravena.
• Až do listopadu 1924, kdy došlo k rekonstrukci, byl poslech programu rušen stálým tónem o frekvenci 500 Hz. Tato technická závada byla vyvolána nedostatečnou filtrací usměrněného proudu.
• Jelikož pořízení rozhlasového přijímače bylo z počátku velmi nákladné, stal se mezi lidmi populární kolektivní poslech, ať už v rámci rodin, ve školních zařízeních, ale i v exteriéru. Ke konci 30. let už vlastnil rozhlasový přijímač více než milion lidí, což byl unikátní počet v rámci Evropy.
• Radiojournal byla československá firma, která pod různými názvy provozovala v letech 1923–1948 rozhlasové vysílání v Československu. Jednalo se o společnost s ručením omezeným, v níž převážnou dobu její existence držel majoritu československý stát. Jejím přímým následovníkem se po druhé světové válce stal Československý rozhlas. Díky zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v roce 1923 se Radiojournal stal nejstarší institucí svého druhu na evropském kontinentu a po britské BBC druhou nejstarší v Evropě.

(zdroj: ČNB, Wikipedie)