Stříbrná mince 200 Kč Vydání Komenského mapy Moravy 400. výročí 2024 proof

Stříbrná mince 200 Kč Vydání Komenského mapy Moravy 400. výročí 2024 proof


Jan Amos Komenský vytvořil mapu své rodné Moravy s názvem Nový a po všech předešlých nejpřesnější zákres Moravy, která byla velmi žádaná zejména ve válečném období. Pamětní stříbrná mince 200 Kč, Vydání Komenského mapy Moravy 400. výročí, v kvalitě proof, je dle emisního plánu ČNB dostupná od 30.10.2024, u nás v prodeji od téhož dne. Více

620 Kč s DPH
Není skladem (předpokládaná cena) Sledovat dostupnost

Jan Amos Komenský vytvořil mapu své rodné Moravy s názvem Nový a po všech předešlých nejpřesnější zákres Moravy, která byla velmi žádaná zejména ve válečném období. Pamětní stříbrná mince 200 Kč, Vydání Komenského mapy Moravy 400. výročí, v kvalitě proof, je dle emisního plánu ČNB dostupná od 30.10.2024, u nás v prodeji od téhož dne. Více

Pamětní stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč je ražena v kvalitě proof ke 400. výročí vydání Komenského mapy Moravy

Autorem pamětní stříbrné mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Odborná komise ČNB vybrala jeho návrh k realizaci "za dokonalé ztvárnění Komenského mapy Moravy vydané roku 1624 se všemi hlavními atributy díla". Jedná se především o pás vedut měst (Polná, Olomouc, Brno a Znojmo) v záhlaví mapy. Mapový obraz je vhodně rozdělen na obě strany mince.

Jan Amos Komenský, významný učenec a biskup Jednoty bratrské, zasáhl také do kartografie. Vytvořil mapu své rodné Moravy s názvem Moraviae nova et post omnes priores accuratissima delineatio (tj. Nový a po všech předešlých nejpřesnější zákres Moravy). Pravděpodobně měla být přílohou jeho připravované historicko-vlastivědné monografie O starožitnostech Moravy, která se nedochovala. Dílo má dvojí mílové měřítko, a sice vlevo dole. K. Kuchař uvádí dvě přepočtená měřítka, a to měřítko sítě 1 : 470 000 a měřítko kresby 1 : 520 000. Černobílá mědirytina má rozměr mapového rámu 51,9 x 35,9 cm, na listu 59,0 x 50,7 cm.

Jednalo se v pořadí o druhou, samostatnou mapu Moravy. První zhotovil lékař Pavel Fabricius roku 1569.

Toponyma na mapě byla popsána česky a německy, aby se „hodila lidem obého jazyka“. Většinou podle převažujícího místního osídlení. Sídla popsaná jako dublety také česky jsou označená písmenem B (Bohemis). Originál mapy J. A. Komenský svěřil k vydání Nizozemci Nicolausovi Visscherovi (řečenému Piscator). Ten ji vytiskl a vydal v Amsterodamu. Mapa byla populární a nakladatelsky velmi dlouho úspěšná. Komenského mapa Moravy byla velmi žádaná zejména ve válečném období.

Komenského mapa Moravy - náhled

Zajímavosti:

  • Na mapě bylo vyznačeno a pojmenováno 499 sídel na Moravě a 36 na Opavsku. Komenského mapu Moravy doplňovaly kresby zemských hranic s popsanými sousedními zeměmi: Bohemiae Pars, Pars Comitatus Glacensis, Silesiae Pars, Hungariae Confinia a Austriae.

  • Kromě hrazených měst, městeček a vesnic, tvrzí, zámků a klášterů jsou v legendě a na mapě poprvé zakresleny také vinice, léčivé prameny, sklárny a železné, zlaté a stříbrné doly na Moravě. Jan Amos Komenský znaky kombinoval. Hlavní směry řek jsou dobře zachyceny, protékají správnými sídly a stékají se na správných místech. Většina řek je pojmenována česky. Hory jsou zakresleny kopečkovou metodou se západním ozářením. Symboly stromečků k znázornění lesů užívá kartograf skromně. Pro tento typ Komenského mapy, označovaný KKM A, je typický pás vedut umístěný nad horním rámem mapy. Jsou to veduty měst Polné, Olomouce, Brna a Znojma. Polná sice nepatří na území Moravy, ale roku 1622 se dostala jako konfiskát do vlastnictví moravského biskupa, a proto zde byla uvedena.

  • Nejstarší dochovaný datovaný výtisk KKM A pochází z roku 1627. V roku 1967 byl ale objeven exemplář datovaný 1664, který při bližším srovnání vykazoval rozdíly, např. absenci ozdobného rámu, jiné umístění dekorativních prvků mezi vedutami měst nebo drobné odlišnosti v mapovém zákresu.

  • V impressu byly dokonce nalezeny stopy po starším datu 1624. Rytec A. Goss tedy patrně zhotovil dvě velmi podobné desky pro amsterdamskou dílnu J. M. Vischera. Ze starší tiskové desky (1624) jsou známy pouze dva výtisky z pozdější edice datované rokem 1664 označované KMM P. Jeden exemplář se nachází v mapové sbírce muzea v Přerově, druhý ve Vratislavi.

(zdroj: ČNB, Wikipedie)

Mít vlastní minci je IN!

Parametry
Emitent Česká národní banka
Nominální hodnota 200 Kč
Kvalita provedení Proof
Kov Stříbro
Ryzost 925/1000
Průměr 31 mm
Hmotnost 13 g
Síla 2,2 mm
Balení Mince v kapsli, plastová etue, katalogová karta
Autor ak. sochař Zbyněk Fojtů
Emise 2024