Stříbrná mince 200 Kč Vydání čtyř pražských artikulů 600. výročí 2020 standard

Pamětní stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč, vydaná Českou národní bankou ke 600. výročí vydání čtyř pražských artikulů, byla emitována v roce 2020 a je ražena v kvalitě proof i standard.

Autorem výtvarného návrhu pamětní mince je sochař Michal Vitanovský. Jeho návrh byl odbornou komisí ČNB vybrán k realizaci pro symbolické a historicky věrné ztvárnění husitské tematiky.

Lícní strana mince nese státní znak České republiky, opis „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty „200 Kč“. Výtvarné řešení odpovídá tradičním standardům pamětních mincí vydávaných Českou národní bankou.

Na rubové straně mince je vyobrazen stylizovaný otevřený list pergamenu s textem čtyř pražských artikulů, doplněný kalichem jako hlavním symbolem husitství. Součástí kompozice je nápis „ČTYŘI PRAŽSKÉ ARTIKULY“ a letopočty „1420–2020“.

Čtyři pražské artikuly byly formulovány roku 1420 jako společný program umírněných i radikálních husitů. Vyjadřovaly požadavky na reformu církve a společnosti. 

Mezi hlavní body patřilo přijímání podobojí, svoboda kázání Božího slova, omezení světské moci církve a trestání těžkých hříchů bez ohledu na postavení. Artikuly se staly základem husitské ideologie a významně ovlivnily další vývoj českých zemí v 15. století.

Pamětní mince v kvalitě standard představuje důstojnou připomínku jednoho z klíčových dokumentů české reformace a je vyhledávaným sběratelským artiklem.

Zajímavosti:

• Ač se jim říká pražské, nešlo pouze o lokální dokument. Artikuly byly prosazeny jako zemský politický program a obhajovány na Basilejském koncilu (1433), tedy na celoevropské půdě. Husité je používali také jako propagandistický text v zahraničí.
• Husité se k Janu Husovi hlásili, ale za hlavního autora artikulů je považován Jakoubek ze Stříbra, univerzitní mistr a teolog. Právě on systematicky rozpracoval myšlenku přijímání podobojí už kolem roku 1414–1417.
• Požadavek přijímání pod obojí způsobou, tedy chleba i vína pro laiky, patřil k nejradikálnějším bodům husitského programu. Právě tento princip byl natolik revoluční, že se kalich stal hlavním symbolem husitství a dlouhodobě také významným znakem české náboženské identity.
• V rámci Basilejských kompaktát (dohod) bylo Čechům a Moravanům povoleno přijímání z kalicha, a to za podmínky přijetí učení katolické církve v ostatních otázkách. Toto právo se vztahovalo pouze na dospělé věřící. Zbývající články Čtyř pražských artikulů byly do kompaktát zapracovány pouze v oslabené, kompromisní podobě, která výrazně ustupovala původním reformním požadavkům.
• Třetí artikul (zákaz světského panování církve) znamenal sekularizaci majetku církve. Prakticky otevřel cestu k masivním konfiskacím klášterního majetku a zásadně proměnil hospodářskou strukturu Českého království.
• Čtvrtý artikul požadoval stejné trestání těžkých hříchů bez rozdílu stavu – tedy aby byli postižitelní nejen poddaní, ale i šlechta a duchovenstvo. Myšlenka rovnosti před zákonem byla ve středověku mimořádně radikální a v praxi jen obtížně prosaditelná.

(zdroj: ČNB, Wikipedie, AI)

Mít vlastní minci je IN!