Stříbrná mince 200 Kč Nález plastiky ženy v Dolních Věstonicích, tzv. Věstonická venuše 2025 standard

Pamětní stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč, vydána ČNB ke 100. výročí nálezu plastiky ženy v Dolních Věstonicích, tzv. Věstonické venuše, je ražena v kvalitě proof a standard.

Autorem pamětní stříbrné mince je ademická sochařka Majka Wichnerová. Odborná komise ČNB vybrala její návrh k realizaci "za nápadité umístění Věstonické venuše na pozadí krajiny Pálavských vrchů na obou stranách návrhu. Na rubové straně jsou vhodně do krajiny umístěni mamuti, kteří jsou pro dané období a kulturu typičtí".

Lícní strana znázorňuje detailní podobu sošky Věstonické venuše zezadu a na pozadí krajiny Pálavských vrchů. Text "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnota "200 Kč" jsou umístěny ve spodní části po obvodu mincovního pole.

Na rubové straně je znázorněna detailní podobu Věstonické venuše zepředu. Jsou zde navíc vhodně do krajiny umístěni mamuti. Text "VĚSTONICKÁ VENUŠE" a letopočty "1925-2025" jsou umístěny ve spodní části po obvodu mincovního pole.

Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29.000–25.000 let př. n. l. Tato figurka (spolu s několika dalšími z okolních lokalit) je nejstarší známá keramická soška na světě. Její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa. Spojuje se s tzv. lovci mamutů (gravettien). Gravettienští lovci vykazovali vysokou úroveň technologických a symbolických znalostí, včetně výroby kamenných nástrojů, opracování kostí, parohů a mamutoviny, a vytváření uměleckých předmětů.

Soška měří 11,5 cm na výšku, 4,4 cm na šířku a 2,8 cm na tloušťku. Je vyrobena ze spraše metodou výpalu. Patří mezi nejstarší keramické sošky na světě a byla nalezena 13.7.1925 na stanici lovců mamutů v Dolních Věstonicích. Věstonická venuše je nejvýznamnějším nálezem z pálené hlíny z Moravy.

Mezi charakteristické rysy sošky patří výrazné boky, naznačené tukové záhyby, výrazná prsa, kapkovitá hlava se dvěma vyrytými očima a otisk dětského prstu nad levou hýždí. Soška byla objevena v ohništi a je součástí podsbírky Moravského zemského muzea. Soška Vestenické venuše byla prohlášena za národní kulturní památku.

Zajímavosti:

• Gravettienští lovci byli členové staršího paleolitu, konkrétně gravettienské kultury, která existovala přibližně před 28 000 až 22 000 lety. Tito lovci byli známí svou výjimečnou technikou výroby oštěpů a jiných nástrojů z pazourku, které používali k lovu velkých savců, jako jsou mamuty a sobi. Jejich umělecká tvorba, včetně výjimečných figurin zvířat a žen, naznačuje, že měli sofistikovanou kulturu a vícevrstvé sociální struktury. Gravettienští lovci pravděpodobně domestikovali vlka. Typickým rysem gravettienského života byly migrace na velké vzdálenosti podél velkých řek s občasným shromažďováním na specifických místech (Pavlovské vrch, skalky u Předmostí u Přerova apod.).
• Věstonická venuše je asi nejvýznamnějším nálezem z pálené hlíny z Moravy, protože se jedná o nejkompletnější ztvárnění lidské, v tomto případě ženské, postavy a zároveň je největší keramickou figurou, která se dochovala. A to se nedochovala kompletní. Spodní část nohou, která byla původně hrotitě zakončena, je odlomena a nedochovala se (nebyla nalezena). Zároveň je odlomen kousek pravé nohy s pravým bokem. Ten se odlomil s největší pravděpodobností během výpalu a byl nalezen nedaleko těla venuše. Kromě toho se na povrchu objevují drobné odloupnuté části, ale celkový tvar těla je mimořádně dobře dochován.
• Velké skládky mamutích kostí a množství předmětů z mamutoviny ukazují na to, že mamut patřil mezi lovená, ale i uctívaná zvířata. Obživu však obstarávali i lovem koní, sobů, turů a jídelníček doplňovali ptáky i menšími savci.

(zdroj: ČNB, Wikipedie, AI)

Mít vlastní minci je IN!