Stříbrná mince 200 Kč Karel Škréta 350. výročí úmrtí 2024 standard

Stříbrná mince 200 Kč Karel Škréta 350. výročí úmrtí 2024 standard


Karel Škréta byl zakladatelskou osobností barokního malířství v Čechách. Narodil se v roce 1610 v Praze a zemřel tamtéž dne 30. července 1674. Proslavil se jako portrétista a tvůrce sakrálních obrazů. Pamětní stříbrná mince 200 Kč, Karel Škréta 350. výročí úmrtí, v kvalitě standard, bude dle emisního plánu ČNB dostupná od 24.7.2024, u nás v prodeji od téhož dne. Více

540 Kč s DPH
Není skladem (předpokládaná cena) Sledovat dostupnost

Karel Škréta byl zakladatelskou osobností barokního malířství v Čechách. Narodil se v roce 1610 v Praze a zemřel tamtéž dne 30. července 1674. Proslavil se jako portrétista a tvůrce sakrálních obrazů. Pamětní stříbrná mince 200 Kč, Karel Škréta 350. výročí úmrtí, v kvalitě standard, bude dle emisního plánu ČNB dostupná od 24.7.2024, u nás v prodeji od téhož dne. Více

Pamětní stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč je ražena v kvalitě standard ke 350. výročí úmrtí Karla Škréty

Autorem pamětní stříbrné mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Odborná komise ČNB vybrala jeho návrh k realizaci "vynikající portréty - na lícní straně sv. Martin z velkoformátového oltářního plátna Sv. Martin dělící se se žebrákem o plášť a na rubové straně Karla Škréty".

Karel Škréta byl zakladatelskou osobností barokního malířství 17. století v Čechách. Byl příslušníkem třetí generace význačného pražského měšťanského rodu s predikátem Šotnovský ze Závořic.

Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic, se narodil se v domě U černého jelena naproti Týnskému chrámu v Praze na Starém Městě. Jeho
otec vykonával funkci úředníka královské komory. Škréta se tedy narodil do poměrně bohaté a vzdělané patricijské rodiny českého původu. Škrétovi se tedy dostalo všestranné humanistické vzdělání, byl také jazykově dobře vybaven.

O Škrétově vyučení se mnoho neví. Jeho učitelem snad mohl být Jan Jiří Hering. Rodina byla nekatolického vyznání, dosti pravděpodobně se hlásila k jednotě bratrské, a tak v roce 1627 po vydání Obnoveného zřízení zemského Škréta Čechy opustil a pobýval krátce v Německu.

Karel Škréta také pobýval ve Švýcarsku a v letech 1630–1637 i v Itálii, kde měl možnost seznámit se s důležitými uměleckými centry, přičemž nejdéle pobýval v Benátkách. V Římě se stal členem uměleckého, bohémsky raženého, sdružení zv. Schilderbent, jehož příslušníky byli převážně nizozemští malíři. Zde získal cenné kontakty s umělci pocházející také z Francie a Německa a některé z nich i portrétoval. Z italské malby byl poučen rozmanitými stylovými polohami, které měl možnost studovat v Benátkách a ovlivněn byl také temnosvitnou malbou slavného italského malíře Caravaggia.

V roce 1637 se Karel Škréta vrátil do Čech, kde již po konverzi jako katolík získal zpět rodinný majetek, a to včetně vinic na Mělnicku a také domu U Hájků na Ovocném trhu, kde sídlila jeho prosperující malířská dílna. Mezi Škrétova významná díla patří obraz “Sv. Martin se dělí o plášť se žebrákem” z roku 1645. Na pražskou uměleckou scénu se Škréta uvedl početným cyklem lunetových obrazů zachycující život a smrt patrona české země sv. Václava. Tento cyklus byl určen pro výzdobu kláštera augustiniánů na Zderaze v Praze, kam si pak v čase vpádu švédských vojsk uschoval cennosti. Od roku 1653 zastával funkci představeného staroměstského malířského cechu a byl také ceněn a vyhledáván jako znalec umění.

Karel Škréta  - malíř, kreslíř, navrhovatel grafických listů, je autorem četných oltářních obrazů, pracoval v podstatě pro všechny význačné církevní řády v Praze a Čechách, byl také vyhledávaným portrétistou jak z řad šlechty, tak bohatého měšťanstva. Vysokou míru intelektu prokázal zejména při tvorbě návrhů grafických listů, tzv. univerzitních tezí.

Škréta měl početné žáky a následovníky. Vyučil se u něho jeho syn Karel Škréta mladší (1646–1691) a důležité poučení z jeho tvorby přešlo také na malíře Jana Jiřího Heinsche (1647–1712), Matěje Zimprechta (1624–1680) či Antonína Stevense (asi 1608 – kolem 1675). Škrétovým závěrečným dílem je tzv. pašijový cyklus zachycující poslední dny a smrt Krista, jenž byl určen pro jezuity v Praze na Malé Straně (dnes kostel sv. Mikuláše), a který náleží k vrcholům jeho tvorby.

Karel Škréta zemřel 30. července 1674 a jeho tělo bylo uloženo v novoměstském kostele sv. Havla v Praze.

Zajímavosti:

  • Odborná komise pro posuzování návrhu udělila první cenu a doporučení k realizaci návrhu MgA. Josefa Oplištila za nápadité propojení lícní a rubové strany a za vynikající portréty - na lícní straně sv. Martin z velkoformátového oltářního plátna Sv. Martin dělící se se žebrákem o plášť a na rubové straně Karla Škréty. Druhou cenu komise udělila návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů za detailní ztvárnění obrazu Svatá rodina (s motivem tří světic sv. Barbory, sv. Kateřiny a sv. Doroty) a kvalitní portrét Karla Škréty. Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 12. října 2023 nepotvrdila rozhodnutí komise a k realizaci vybrala návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů oceněný druhou cenou.

  • V římském uměleckém, bohémsky raženém, sdružení Schilderbent, jehož příslušníky byli převážně nizozemští malíři získal přezdívku, která znamenala „ten, který rychle tasí kord“. 

(zdroj: ČNB, Wikipedie)

Mít vlastní minci je IN!

Parametry
Emitent Česká národní banka
Nominální hodnota 200 Kč
Kvalita provedení Proof
Kov Stříbro
Ryzost 925/1000
Průměr 31 mm
Hmotnost 13 g
Síla 2,2 mm
Balení Mince v kapsli, katalogová karta
Autor ak. sochař Zbyněk Fojtů
Emise 2024