Stříbrná mince 200 Kč Bedřich Smetana 200. výročí narození 2024 standard
Stříbrná mince 200 Kč Bedřich Smetana 200. výročí narození 2024 standard
Bedřich Smetana je právem považován za zakladatele české národní hudby. Stál u zrodu Národního divadla a vědomě budoval českou národní operu. Bedřich Smetana se narodil 2.3.1824 v Litomyšli a zemřel 12.5.1884 ve věku 60 let v Praze. Pamětní stříbrná mince 200 Kč, Bedřich Smetana 200. výročí narození, v kvalitě standard, bude dle emisního plánu ČNB dostupná od 28.2.2024, u nás v prodeji od téhož dne. Více
Bedřich Smetana je právem považován za zakladatele české národní hudby. Stál u zrodu Národního divadla a vědomě budoval českou národní operu. Bedřich Smetana se narodil 2.3.1824 v Litomyšli a zemřel 12.5.1884 ve věku 60 let v Praze. Pamětní stříbrná mince 200 Kč, Bedřich Smetana 200. výročí narození, v kvalitě standard, bude dle emisního plánu ČNB dostupná od 28.2.2024, u nás v prodeji od téhož dne. Více
Pamětní stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč je ražena v kvalitě standard ke 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Autorem pamětní stříbrné mince je Jiří Hanuš, DiS. Odborná komise ČNB vybrala její návrh k realizaci "za nápadité vkomponování textu MÁ VLAST do panoramatu Prahy a Hradčan symbolizující národní hrdost a za výstižný portrét Bedřicha Smetany".
Uprostřed lícní strany je znázorněno panoráma Prahy s Hradčany do ktérho je zakomponován dvouřádkový text text MÁ VLAST. Po obvodu mincového pole je umístěn nápis ČESKÁ REPUBLIKA a nominální hodnota mince 200 Kč.
Na rubu mince je vyobrazen portrét Bedřicha Smetany. Po obvodu mincového pole je umístěn nápis Bedřich Smetana a letopočty narození a úmrtí 1824 - 1884.
Bedřich Smetana je právem považován za zakladatele české národní hudby. Narozen jako syn sládka v zámeckém pivovaru v Litomyšli si i přes značný talent svou hudební dráhu musel u otce těžce prosadit. Začal jako klavírista a pedagog ve šlechtických rodinách a od roku 1848 ve vlastním hudebním ústavu v Praze. Renomé získal ve švédském Göteborgu, odkud se po pěti letech v roce 1861 vrátil, aby v Čechách usiloval o profesionalizaci hudebního života. Spoluzakládal spolky, byl zvolen starostou hudebního odboru Umělecké besedy, působil jako kapelník Prozatímního divadla a stál u zrodu Národního divadla. Hudbu tvořil jako výraz nové koncepce umění a uměleckého pokroku.
Od počátku šedesátých let 19. století Smetana vědomě budoval českou národní operu, připomeňme jeho nejproslulejší Prodanou nevěstu nebo slavnostní Libuši. V opeře spatřoval nejdůležitější oblast kulturního vývoje. Uvědomoval si její význam v působení na českou společnost uměleckými prostředky.
Po ohluchnutí ve svých padesáti letech se Smetana plně ponořil do kompoziční práce a zkomponoval svá nejzásadnější díla. Vznikly skladby všech typů a žánrů. Klavírní tvorbu dovršil dvěma řadami Českých tanců. V oboru komorních děl se zrodily oba smyčcové kvartety a unikátní dílo pro housle a klavír Z domoviny. Neustával komponovat ani opery. Největším kompozičním vrcholem se však stal cyklus šesti symfonických básní Má vlast.
Od roku 1876 žil skladatel v ústraní, v rodině své dcery Žofie v myslivně v Jabkenicích, kde jeho zeť působil jako nadlesní. Občasné návštěvy Prahy mu byly vždy vzpruhou a radostí. Navzdory osudu se Smetana nevzdal svého zájmu o koncerty a mezi jeho záliby patřila i návštěva divadel a různých zábavných představení.
Bedřich Smetana prožil dvě manželství, z nichž se mu narodilo šest dcer. Tři z nich, Žofie, Zdeňka a Božena, se dožily dospělosti. Zemřel 12. května roku 1884 v Praze a 15. května byl pochován na Vyšehradě.
Zajímavosti:
-
Úspěchy oper Bedřicha Smetany a pozice kapelníka Prozatímního divadla však způsobily, že v české hudební společnosti se vyostřily spory mezi dvěma tábory, z nichž jeden vytýkal Smetanovi „wagneriánství“ a ostře jej osočoval, že si vytvořil v Prozatímním divadle monopol na operu. Smetanovi odpůrci, zejména František Pivoda, kritizovali dramaturgii i jeho vlastní dílo, do něhož skladatel údajně nepromítal dostatečné národní cítění. Za Bedřicha Smetanu se postavili mladí kritici, zejména Jan Ludevít Procházka, estetik a hudební teoretik Otakar Hostinský a spisovatel Jan Neruda. I přes hlubokou propast mezi Smetanovými představami, jeho kompozičním směrováním a realitou nepochopení a neskrývaného nepřátelství svých odpůrců se skladatel nevzdal. Smutnou skutečností bylo, že útoky na jeho osobu pokračovaly i v době, kdy v roce 1874 ztratil sluch a nemohl již být kulturně ani pedagogicky činný.
- Ačkoliv se Bedřich Smetana za svého života všeobecného uznání a slávy nedočkal, jeho význam pro světovou kulturu si dnes každý uvědomuje. Byl mnohokrát zmiňován i vážen, různě vykládán a každá doba si z něj vzala to, co pro ni bylo nejvýhodnější. Zůstala nám Smetanova hudba, která i po více než 150 letech promlouvá k posluchačům a dodnes přináší radost, povzbuzení a naději.
(zdroj: ČNB, Wikipedie)
Mít vlastní minci je IN!