Pamětní bankovka 100 Kč 2019 Budování československé měny I - Alois Rašín

První pamětní bankovka tématického zaměření „Budování československé měny I“, je věnována Aloisi Rašínovi, prvnímu československému ministrovi financí a hlavní osobnosti při vzniku československé měny.

Proč by právě tato pamětní bankovka měla být vaše, i když nejste sběratel?

Protože nejde jen o sběratelský kousek. Sada tří pamětních bankovek (emise v letech 2019, 2022 a 2026) má jednotící motiv, kterým je "Budování československé měny". Pamětní bankovka s portrétem Aloise Rašína, prvního ministra financí Československé republiky,  je unikátní připomínka klíčových okamžiků naší historie. Symbolizuje stabilitu a odvahu budovat vlastní měnu. Díky limitovanému nákladu se stává nejen krásným artefaktem, ale i hodnotnou investicí a originálním dárkem. 

Nízký náklad, atraktivní historický motiv, vysoká kvalita tisku a skutečnost, že jde teprve o první pamětní bankovku v historii ČNB, přispívají k její dlouhodobě rostoucí sběratelské hodnotě. Jedná se o limitovanou edici, která vypráví příběh naší měny. Přidejte do své sbírky kousek historie – objednejte ještě dnes!

Kdo byl Alois Rašín a jaký byl jeho přínos k československé měně?

Alois Rašín (1867–1923) byl český politik, ekonom, právník, jeden z „mužů 28. října“ a první ministr financí Československa; autor měnové reformy, autor první zákonné normy nového státu a tvůrce československé koruny. Ve vládách působil v letech 1918–1919 a 1922–1923.

Byl hlavním architektem měnové reformy 1919 – měnová odluka od Rakousko‑Uherska, kolkování bankovek, zadržení části hotovosti jako 1 % státní půjčka, a zavedení koruny československé zákonem č. 187/1919 Sb. Prosazoval deflační politiku a budování zlatých / devizových rezerv se záměrem ukotvit měnu ke zlatému standardu.

Alois Rašín navíc formuloval tři po sobě jdoucí kroky k dlouhodobě stabilní měně, kterými byly: odluka, zlatý standard a nezávislá emisní banka (pozdější NBČ/ČNB) jako koncept, který výrazně ovlivnil institucionální vývoj měny i centrální banky.

Význam události

První vydání série „Budování československé měny“ připomíná období měnové odluky od Rakousko-Uherska, a to kolkováním používaných Rakousko-Uherských bankovek, zavedení československé meny a tvorbu zlatých / devizových rezerv.

Výtvarné zpracování

Autorkou návrhu je akademická malířka Eva Hašková, jejíž práce vyniká precizností a historickou věrností. Rytcem je Martin Srb.

Lícní strana: Lícní straně dominuje portrét ministra financí Aloise Rašína (hloubkový tisk, hnědá). Vpravo je budova ústředí ČNB se sousoším Světlonoše, provedená v žluto‑oranžovo‑hnědých odstínech. Pod ní se nachází opticky proměnlivý monogram RČS, který mění barvu ze zelené do zlatavé. Nechybí lipové listy, nápisy STO KORUN ČESKÝCH a ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA s mikrotextem, označení „GUVERNÉR“, letopočet 2019, ani podpisy autorů: Eva Hašková (INV.) a Martin Srb (SC.). Pravý okraj doplňuje negativní „100“ s mikrotextem. Podtisk je proveden v žluto‑oranžovém rastrování.

Rubová strana: Uprostřed rubu je alegorická hlava Republiky (motiv z budovy Státní tiskárny cenin). Vlevo stojí Schebkův palác, bývalé sídlo finanční správy a NBČ. Kompozici doplňuje vavřínová ratolest a velký státní znak. Pod hlavou jsou letopočty 1919 a 2019. Levý okraj nese negativní „100“ s mikrotextem, spodní část tradiční upozornění „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“. V dolní části jsou uvedeny technické údaje tiskárny a rytec (MARTIN SRB SC.). Celý rub je laděn do šedých, hnědých a žluto‑oranžových tónů.

Ochranné prvky

Bankovka je vytištěna na speciálním papíru Státní tiskárny cenin s použitím vyspělých ochranných prvků, kterými jsou: stupňovitý vodoznak s portrétem Aloise Rašína (na kuponu), běločarý vodoznak „100“ a lipový list, integrovaný ochranný proužek, oranžová vlákna v papíru (cca 6 mm), soutisková značka tvořící při prosvitu písmena AR, opticky proměnlivá barva (Ovi) na kruhové ploše s RČS, negativní mikrotext „100“ na pravém okraji. 

Zajímavosti

• Alois Rašín zemřel na následky atentátu. Dne 5. ledna 1923 byl v Praze před svým domem postřelen mladým anarchokomunistou. Utrpěl těžké zranění páteře a ochrnutí dolní části těla. Po šesti týdnech, 18. února 1923, zraněním podlehl.
• Měnová odluka z roku 1919 byla logisticky jednou z největších operací v regionu. Kolkování proběhlo v několika dnech, za účasti tisíců úředníků, pod dozorem armády a četnictva. Státní hranice byly přes noc uzavřeny, aby se zabránilo přílivu bezcenných rakouských bankovek.
• Alois Rašín prosazoval velmi přísnou, deflační a úspornou finanční politiku, která měla novému Československu zajistit stabilní měnu a důvěru zahraničí. Rašín odmítal tisknout nové peníze a usiloval o snížení množství oběživa, aby zastavil poválečnou inflaci. Zaváděl restrikce peněz v oběhu, včetně zadržení části kolkovaných bankovek jako nucené půjčky státu. Jeho heslem bylo „pracovat a šetřit“. Trval na striktním omezování státních výdajů, odmítal zadlužování a vyžadoval finanční disciplínu jak od státu, tak od občanů.

(zdroj: ČNB, Wikipedie, AI)

Mít vlastní minci je IN!